Z haly na trávu rovnou turnajově
Tréňa Jéňa Štol: „Úvod našeho turnajového vystoupení poznamenal trochu i fakt, že se holky letos poprvé ocitly na hřišti s přírodní trávou. První dva zápasy měly zcela stejný průběh. Začali jsme aktivně, vstřelili vždy první gól, ale pak jako bychom se lekli vedení a soupeřky skóre otočily. V závěrech obou těchto duelů jsme však už opět zabrali a do posledních vteřin hráli o vyrovnání. Následně v utkání s Velkou Lečicí jsme již výpadek nepřipustili, po celou dobu jsme byli aktivnějším celkem, vytvořili si i poměrně slušné šance a výhře jsme šli naproti mnohem více než naše protivnice. V poslední vteřině nás o zaslouženou výhru připravil drn, který ve skutečně poslední možné chvíli vytěsnil míč směřující do branky Lečic po střele Verči Runčíkové asi o milimetr vedle tyče. Ten milimetr nakonec rozhodl i o tom, že jsme při závěrečném ceremoniálu nepřebírali stříbrný pohár za 2. místo. Ale tato trochu smolná remíza přesto holky nastartovala a jejich výkon šel očividně nahoru! Povedený závěr turnaje nakonec vygradoval vysokou výhrou 4:1 nad Jílovým. A paradoxně to bylo v jediném utkání, do kterého jsme vstoupili inkasováním branky.“
Do turnaje jsme nastoupili v sestavě:
Šárka Kučerová – Majda Ščuková, Eli Živělová, Verča Runčíková, Míša Žižková, Anet Míčová (C), Péťa Štefanová, Erža Doubková, Sára Dýčková, Terka Hanušová, Barča Burešová a Terka Schmidtová. Své spoluhráčky přijela na místo osobně podpořit i v rámci pooperační léčby Míša Třísková.
„Hned během prvního duelu s domácími Měchenicemi se nám zranila brankářka Šárka Kučerová, která si při jednom ze zákroků bolestivě narazila prst. Utkání ještě dochytala, ale od druhého zápasu jsme až do konce museli v brance improvizovat hráčkami z pole. Této úlohy se však opravdu skvěle zhostily Erika Doubková s Terkou Schmidtovou, které tak tým v těžké situaci výrazně podržely!“, dodal k těžkostem v průběhu turnaje tréňa Jéňa Štol.
Za své vystoupení v turnaji jsme si neodvezli domů pouze vybojovaný pohár, ale spolu s ním i pozvání k dalšímu turnajovému klání pod širým nebem na začátku letošního června ve Velké Lečici.
Naše velké poděkování patří také našemu skvělému doprovodu nejen za fandění na místě, ale především také za neocenitelnou pomoc s dopravou. Opravdu díky Bobe, oba dva Kájové, Edo a rodinní přátelé od naší mladé kapitánky Anetky! 🙂